Stává se vám, že vám někdo mluví do práce? Že ne? Tak to je více než pravděpodobné, že nejste grafik. Je to zvláštní, ale v jiné profesi jsem se s podobným fenoménem nesetkal.

Fenomén - všichni jsme grafik

Ti z vás, kteří se nějakým způsobem zabývají grafikou jistě zbystří. Znají to. Přijdete na schůzku nebo prezentaci s hotovým řešením. Usadíte se pohodlně do židle v ruce ovladač od projektoru a netrpělivě čekáte než se sejde celofiremní komise, aby posoudila kvalitu vaší práce a přednesla Vám svůj kreativní názor.

V tuto chvíli věříte, že jste udělali maximum pro potřeby klienta. Máte připraveny argumenty a jste si sebou jistí. Bohužel tento okamžik brzo pomine. Vypadá to na omyl. Spletli jste si vchod a vešli do kreativní agentury, která právě vymýšlí nový vizuální styl své firmě. Ale nepředbíhejme.

Pouštíte první ukázku a dáváte k ní kometář. Ozývá se jakýsi pán s kalkulačkou, podává vám vizitku a říká něco o tom, že modrá je moc modrá. Letmo koukáte na vizitku a čtete: "Jan Novák, účetní.". Lehce nadzvednete obočí a prohodíte něco ve smyslu celkového konceptu, kde modrá je jen akcentem. Pán na vás koukne a začne si něco zapisovat a propočítáva cosi na kalkulačce.

Uvádíte další slide. Pán s kalkulačnou se znovu hlásí o slovo a říká, že je to moc malé. Prý nejsou vidět texty. K němu se nesměle přidávají další hlasy, vypadá to na asistentku účetního a recepční. Začínáte si pomalu nadávat a snažíte se vysvětlit, že je to jen zmenšenina plachty na kamion a ve skutečnosti to bude větší. Někdo na to odvětí, že to je přece plachta na kamion a aby se to dalo u nich prohlédnout, je to samozřejmě zmenšené.

Pokud diskuze o velikosti v tuto chvíli nekončí, pravděpodobně vás jako grafika, čeká vášnivá diskuze celého firemního grémia na téma, jak mají špatný projektor. Postupně si mezi sebou, začnou vysvětlovat poměry velikostí. Tato debata zabere zhruba 5-10 minut. Výsledkem pro vás bude, že by návrhy měly být opravdu o trochu větší, že jsou velká firma.

Posouváte další slide. Někdo vykřikuje, to je uplně mimo koncept. Snažíte se vyvětlit, že je to návrh razítka, bohužel se ozvou dva hlasy, že na razítko je to moc velké. Informaci o tom, že firma používá zásadně modrý inkoust a váš návrh je černý se snažíte ignorovat. Vysvětlit, že z důvodu čitelnosti, tedy aby bylo na projektoru z razítka něco vidět, je to zvětšené nikoho evidentně neuspokojiil.

Přistupujete k dalšímu návrhu. Je to návrh webové stránky. Trnete, kdo vám co řekne. Chvilka zamyšlení. Ticho. Podáváte vytištěné návrhy k oběhu mezi osazenstvem. Vrací se první papír. Věříte, že se jim to líbí. V tom se ozývá pán z kalkulačkou a říká zase něco o modré barvě. Projektový manažer souhlasně kývá a říká, že oni mají jinou modrou. Pán s kalkulačkou odbíhá vyfotit mobilem asi 10 centimetrový proužek barevné fólie, kterým je podlepen vršek firemního auta. "Fotku dostanete mailem, ať máte mustr". Chce se vám brečet. Sekretářka oznamuje, že je tam pravopisná chyba. Po deseti minutách se zjišťuje, že ten text je tam jen proto aby byl vidět jeho hrubý rozsah. Paní vám podává informaci o tom, že je tam chyb více, ba co, že text je nečitelný. Pomalu vám cuká oko, a vysvětlujete podstatu slepého textu z generátoru Lorem Ipsum, že je to první varianta a správné texty tam doplníte jen co je někdo pošle.

Asistentka účetního si cosi zapisuje. Debata živě pokračuje. Zjišťuje se, že písmo které jste pracně vybírali je moc konzervativní a málo dynamické. Jedna z asistentek vám nenápadně podsouvá jakýsi leták. "To máte jako mustr". Zíráte na leták. Vlastně to není leták, je to fax který před chvílí dorazil od jednoho dodavatelů. Hlavička faxu je zdobena westernovým stylem, patrně se jedná o nějakou kateringovou společnost. Není úniku.

Nevzdáváte to, vysvětlíte svoje stanovisko vůči jejich návrhům a podáte zlepšovací návrhy. Pokud to projde, víte že jste na dobré cestě. Pokud ne můžete se pokusit vaše nápady zapracovat do druhého kola návrhů. Jen doufejte že vyberete tu správnou modřejší modrou, dostanete texty a najdete ten správný vesternový font. Pokud si opravdu troufáte uděláte opět vše podle vašeho profesionálního svědomí. Ale pozor, aby jste nezaznamenali KO již ve druhém kole.

Schůzka končí. Po 60 minutách někdo ohlašuje, že je čas jít na oběd. Odcházíte s pocitem, že modrá barva je ta nejhorší na světě. Na vašem PDA se objevuje email. Jan Novák, účetní. Přichází slibovaná fotografie, kde není pod odlesky na skle vůbec nic vidět. Odpovídáte. Děkuji. Příští týden budou návrhy hotové.